Historie Bohnic

Dle slovníku Ottova:

    Jméno Bohnice povstalo od starobylé tvrze Bojničky, na jejímž místě stojí stará sýpka. Poněkud dále je samota Zámky, kde prý též stával zámek. V Bohnicích jest kostel sv. Petra a Pavla. R. 1790 při rozebírání starého hlavního oltáře byla nalezena v olověné krabici pergamenová listina, z níž vysvítá, že kostel byl zbudován r. 1158 za krále Vladislava a královny Jitky. Kostel sv. Petra a Pavla, původně románský byl r. 1805 od základu přestavěn.

    Z původní stavby ponecháno pouze zdivo po stranách vchodu. Nyní jest to prostý kostelík barokní s nízkou věží, jehož presbytář zakončen je zdí, jež v půdorysu má tvar úseku kruhového. K čtverečnímu středu lodi hlavní připojují se dvě obdélníková křídla, tvoříce loď křížovou. Celý kostel je sklenut mělkou klenbou. Na hlavním barokním oltáři jest obraz sv. Petra a Pavla od Fr. Tkadlíka. Na bočním oltáři obraz Krista na kříži od Jos. Berglera z r. 1807. Za pěkně kutou železnou mříží (barokní), je ze dřeva řezaná socha Krista ležícího v hrobě. Tato část oltáře je zbytek starého oltáře, přenešeného sem z kláštera v Plasích. Druhý oltář je barokní, s hadovitými sloupky a sochou P. Marie Lourdské. Pěkná křtitelnice je z r. 1735. Na kropence z kamene vytesané a ve zdi zasazené jest nápis: "Adam Čistecký, ten čas purkrabí statku Oveneckého a. 1680 o moru", a dále latinská prosba k sv. Petru a Pavlu. Ve věži jsou čtyři zvony a sice z r. 1638, 1772, 1832 a 1869. V Bohnicích jest zemský ústav pro choromyslné, jehož pavilony a hospodářské budovy svoji rozlohou tvoří samostatné město. V rokli je od r. 1870 továrna dynamitu (první a jediná v Čechách).

    V obci je v čp. 3 obec. škola, v č. 5 Sokolovna, v č. 16 záložna, v č. 41a, 41b muniční továrna, v č. 109 hotel V Zátiší, v č. 149 poštovní úřad, v č. 175 magistr. úřadovna a knihovna, v č. 206 ústav choromyslných, proti škole kostelík sv. Petra a Pavla.

Z jiného pramene:

Bohnice
    Jméno této obce se poprvé objevuje ve falzu z 13. století. Ale vysvěcení kostela sv. Petra a Pavla je doloženo již v ostatkové listině z roku 1158, takže obec je velice stará. Dokládá to i velice staré osídlení nedalekého hradiště Zámka.
    Jméno Bohnice vzniklo od starobylé tvrze Bojničky, na jejímž místě stojí stará sýpka. Poněkud dále je samota Zámky, kde prý též stával zámek.
    Ve 13. století byl majitelem Bohnic klášter sv. Jiří na Pražském Hradě, který byl později vystřídán světskou vrchností. V roce 1393 vlastnil tuto čtvrť Petr Bojmička a potom jeho potomci, proto byly v tuto dobu nazývány Bojmice. Po roce 1421 byly zkonfiskovány a připadly Starému Městu. To je podstoupilo dále, a tak se mění majitelé. V roce 1791 připadly pod správu zemských stavů.
    Podle Berní ruly z roku 1654 měly 6 domů a 3 domy pusté. Ani v 19. století růst obce nebyl příliš rychlý. V roce 1843 je uváděno 37 popisných čísel a 270 obyvatel. Součástí Prahy se stávají roku 1921, kdy mají 205 popisných čísel a 3179 obyvatel. V roce 1870 zde byla postavena továrna na dynamit a na konci 19. století také továrna na umělá hnojiva.
Novou částí Bohnic je Sídliště Bohnice. Má rozlohu 147 ha a zhruba 30 000 obyvatel.
KOSTEL SV. PETRA A PAVLA
    V Bohnicích je kostel sv. Petra a Pavla. Původně byl zasvěcen pouze sv. Petru. V roce 1790 při rozebírání starého hlavního oltáře byla nalezena v olověné krabici pergamenová listina, z níž se dovídáme, že kostel byl zbudován r. 1158 za krále Vladislava a královny Jitky. Kostel sv. Petra a Pavla byl původně románský. Roku 1805 byl od základu klasicistně přestavěn. Z původní stavby bylo ponecháno pouze zdivo po stranách vchodu. Kostel má půdorys stejnoramenného řeckého kříže. Dnes je to prostý kostelík barokní s nízkou věží, jehož presbytář je zakončen zdí, jež má v půdorysu tvar kruhového úseku. K čtverečnímu středu hlavní lodi se připojují dvě obdélníková křídla, která tvoří loď křížovou. Celý kostel je sklenut mělkou klenbou. Na hlavním barokním oltáři je obraz sv. Petra a Pavla od Františka Tkadlíka. Na bočním oltáři je obraz Krista na kříži od Josefa Berglera z r. 1807. Za pěkně kutou železnou barokní mříží je ze dřeva řezaná socha Krista ležícího v hrobě. Tato část oltáře je zbytek starého oltáře, přeneseného sem z kláštera v Plasích. Druhý oltář je barokní s hadovitými sloupky a sochou P. Marie Lourdské. Pěkná křtitelnice je z r. 1735 a jejím autorem je J. Funda. Na kropence, která je vytesaná z kamene a zasazená ve zdi, je nápis: "Adam Čistecký, ten čas purkrabí statku Oveneckého a. 1680 o moru", a dále latinská prosba k sv. Petru a Pavlu. Ve věži jsou čtyři zvony a sice z r. 1638, 1772, 1832 a 1869.
STATKY
    Je zde několik rázovitých statků, z nichž zaujme především statek Vraných (Bohnická ulice čp. 1). Je to pozdně barokní stavba z roku 1777. Toto datum je uvedeno pod vrcholem štítu. Statek má pěkné zvlněné štíty doplněné vázami a bránu.
    Jednopatrová fara (Bohnická ulice čp. 4) byla původně barokním statkem. Tento statek byl postaven roku 1738 a přestavěn v polovině 19. století. Budova je kryta valbovou střechou. Na hlavní budovu navazuje přízemní křídlo. Interiéry budov jsou klenuty plackami.
    V druhé polovině 18. století byl u jednoho statku dostavěn pozdně barokní zámeček (Bohnická ulice čp. 14). Zbylo z něj však nemnoho: levé průčelní stavení s branou a patrová střední budova. Fasády jsou upraveny počátkem 19. století. Na patrové obdélníkové budově je mansardová střecha s věžičkou. Brána do bývalého dvora je zaklenutá a má na vrcholu klenby vázu. Zámek je dnes součástí Psychiatrické léčebny.
HŘBITOV
    Ve Starých Bohnicích je také hřbitov. Leží mimo centrum (na kopci v lese). Pohřbívali sem zemřelé pacienty z bohnické léčebny. Je tu také mauzoleum italských vojáků, kteří zemřeli ve zdejším zajateckém táboře za 1. světové války. Dnes není hřbitov udržován, zarůstá stromy a některé hroby se stávají nebezpečné tím, že hrozí jejich propadnutí. Je to však tiché a pěkné místo.
PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA
    V Bohnicích je zemský ústav pro choromyslné, jehož pavilony a hospodářské budovy svojí rozlohou tvoří samostatné město. Byl vystavěn v letech 1906 - 1911 podle plánů architekta V. Roštlapila. Celý areál léčebny má rozsáhlé parkové plochy, které jsou udržovány. Část po vzoru francouzských zahrad a část spíše anglickým stylem. V areálu je kostel z roku 1916, jehož interiér byl velice zničen, protože kostel byl používán jako skladiště. Dnes opět funguje. Areál byl po revoluci (1989) zpřístupněn pro veřejnost. Dnes zde najdeme řadu užitečných míst jako je lékárna, divadlo (1924), knihovna, ale i různé obchody.
BÝVALÁ TOVÁRNA
    V rokli je od r. 1870 továrna dynamitu (první a jediná v Čechách). Dnes jsou v jejích prostorách sklady podniku Řempo.

A ještě zde uveřejním odkaz na stránky věnující se Starým Bohnicím. Je to krásné městečko zachovávající si svůj venkovský, historický ráz, i přes úděsnou panelákovou architekturu Bohnic z let sedmdesátých až současných (neboť i nyní se v Bohnicích vesele staví paneláky, jen o něco vyšší).